Hosty na VH SDH Dolní Habartice

Včera, tedy 18.1.2019, se v Dolních Habarticích konala Výroční schůze SDH, jak si ji zvou místní hasiči, jinak Valná hromada, jak tuto akci označují stanovy SH ČMS. Na jednání jsme my, hasiči z Velké Bukoviny, byli přizváni jako hosté. Zúčastnili jsme se čtyři. Jirka, Angel, Kamča a já.
Dolní Habartice. Obec skoro jako ta naše. Počtem obyvatel přibližně (cca 600, tj. o 100 víc než mají tři části Velké Bukoviny) a rozlohou dokonce 2,6x menší (14,35 km2 oproti 5,57 km2). Všichni Dolní Habartice známe, neboť jimi projíždíme k lékaři, na úřady, do škol apod. Ale kdo může říct, že ví, jak tam fungují hasiči?
Po celý průběh schůze jsem nevycházel z údivu. Zakořeněné dojmy, že ve stejné obci vše chodí stejně, vzaly během třech hodin za své. SDH hospodařící na začátku i na konci roku s několika tisíci korun má během roku obrat i 260 tisíc. Čerpání dotací, nákupy, konání akcí. Majetek sboru v hodnotě blížící se 100 tisícům. To nejsou věci, které padají z nebe, nebo je někdo přinese v ruksaku s tím, že už je nepotřebuje. Jsou to plody práce všech členů. Některých samozřejmě víc, některých míň, ale všech. Účast na výročce takřka 100%. Nejde neporovnávat. Při dotazu na účast na víkendovém soustředění zvedlo ruku tři čtvrtiny přítomných i přes to, že přihlášení je podmíněno nevratnou zálohou. Vzpomínám na účast všeho všudy čtyř našich členů na grilování selete, kdy bylo jídlo i pití zdarma. Při čtení zpráv jsem upadal do deprese, z které jsem nevyšel dodnes. Především ze zprávy velitele jednotky. Např. po jeho konstatování, že všichni členové jednotky splnili předepsaný počet hodin odborné přípravy, jen jednomu chybí jedna hodina. Zasvěcení ví o čem mluvím a na co myslím. Když to na závěr shrnu, návštěva výroční schůze to byla inspirující a podnětná, ale myslim, že mě osobně by bylo lépe, kdybych tam nebyl.

RV